ADEN LP - montáž a opravy elektrických zařízení, větrné elektrárny cs index.php?clanek=9   Thu, 26 Nov 2009 13:07:00 System/Localtime+0100 index.php?clanek=8 Infrazvuk Označení pro nízkofrekvenční zvuk pod hladinou vnímání lidského sluchu (<20 Hz). Měřitelnost není již od 70. let žádným problémem. Typické zdroje v životním prostředí člověka poznamenaném technikou jsou všechny druhy strojů: auta, letadla, vlaky, výrobní stroje, ale i klimatizační zařízení a stavební objekty (výškové budovy, tunely, mosty). V přírodě je vytvářen infrazvuk bouřkami, vodopády nebo také větrnými turbulencemi na budovách. Ohrožení zdraví vzniká však teprve při trvalé hladině zvukového tlaku nad 130 dB. Z měření na větrných elektrárnách vyplynulo, že tyto hodnoty nejsou zdaleka dosahovány a že jsou za dodržení zákonem předepsaných vzdáleností sotva měřitelné. Neustálá přítomnost infrazvuku v lidském životním a pracovním prostředí vedla podrobným dlouholetým výzkumům. Ty ukázaly, že neslyšitelný infrazvuk lze ohodnotit jako naprosto neškodný. Je tedy možno vyvodit následující závěry: hladiny infrazvuku v okolí větrných elektráren se nachází hluboko pod prahem vnímatelnosti. Neexistují žádné důkazy možného ohrožení nebo poškození osob, které by bylo způsobeno infrazvukem vycházejícím z větrných elektráren. Diskoefekt Za slunných dnů se dříve v blízkosti větrných turbín vyskytoval tzv. diskoefekt – světelné záblesky na listech rotoru. Tyto světelné záblesky byly však pouze náhodně a krátkodobě postřehnutelné. Tento efekt způsobovalo zrcadlení povrchu lopatek. Výrobci problém diskoefektu jednoduše již dávno vyřešili  nanášením matné barvy na povrch lopatek rotoru, takže u nových strojů nehraje již žádnou roli. Energetická bilance elektráren Pomocí jedné větrné elektrárny typu Vestas V90- 3,0 MW se dá během 20 let její provozuschopnosti vyrobit asi 37 krát tolik energie, kolik jí bylo spotřebováno nejen při její výrobě, ale i provozu a likvidaci. U konvenčních elektráren obnáší tento výkonnostní faktor pouze koeficient 0,3 až 0,4, protože jim je během provozu neustále potřeba dodávat energii ve formě surovin. A nezapomínejme na fakt, že po skončení provozu lze elektrárnu jednoduše odmontovat a naprostou většinu komponentů účinně recyklovat. Externí náklady Pod externími (sociálními) náklady se rozumějí náklady, které se nezapočítávají do tržních výpočtů cen, které však nese společnost, resp. jsou placeny z veřejných rozpočtů. K vyrovnání těchto nákladů jejich původcem nedochází. V energetickém sektoru k nim patří mimo jiné zvýšené zdravotní výdaje, náklady na likvidaci ekologických škod, havárie tankerů, čištění ozářených a znečištěných oblastí a politické a vojenské zajišťování přístupu k surovinám. Samostatnou kapitolou je zákonem dané omezení pojistných smluv jaderných elektráren, které kryjí jen zlomek případných škod způsobených havárií. Externí náklady, které vznikají pouze při zásobování fosilními palivy, lze kvantifikovat, ale dodnes netvoří součást tvorby cen v konvenční výrobě energie. Kdyby však byly započítávány, zdražila by se výroba elektřiny z uhlí nebo jádra několikanásobně. V současné době platí společnost za tyto ekologické a politické náklady prostřednictvím daní. Užitím obnovitelných zdrojů energie se vyvarujeme palivům, která vytvářejí zplodiny a tím poškozování životního prostředí a zdraví a zároveň závislost na dovozu ropy, zemního plynu, uhlí a uranu. Každá kilowatthodina v síti vyrobená z obnovitelných zdrojů má tedy vysokou národohospodářskou hodnotu. Výroba energie z obnovitelných zdrojů by se nemusela obávat tolikrát omílané soutěže na trhu, kdyby ceny za elektřinu odpovídaly ekonomické realitě. Při správném celkovém národohospodářském pohledu – za započtení externích nákladů – jsou již dnes větrné elektrárny vedle elektráren vodních ekonomicky a ekologicky nejefektivnějším zdrojem elektřiny. Hlukové emise Hlukové emise vycházející z větrných elektráren jsou podstatným faktorem ve fázi plánování. V zásadě se jedná o aerodynamický zvuk pocházející z tření mezi lopatkami rotoru a vzduchu. V českých normách jsou stanoveny konkrétní přísné limity pro hladiny hluku, které nesmějí být překročeny v denní (50 decibelů) a noční době (40 decibelů). Pro získání kolaudačního rozhodnutí je třeba prokázat splnění  limitních hodnot měřením od certifikované firmy. Měření probíhá na několika místech v okolí, samozřejmě i na nejbližším obydlí u elektrárny. V ojedinělých případech je dnes také možné u elektráren, které byly již uvedeny do provozu, zajistit dodržování mezních hodnot za předepsaných hodin také dodatečně, například snížením počtu otáček nebo vypínáním v nočních hodinách. Zvuky okolí, tedy šumící stromy a keře, silnice a jiné každodenní hluky převyšují hluk z elektrárny samotné. Proto nelze vycházet z újmy hlukem, která by stála za zmínku. Moderní výkonné turbíny jsou lépe tlumeny a běží pomaleji než modely starší, čímž problém hlukových emisí pozbyl dalekosáhle na významu. Výrobce Vestas doporučuje jako limitní nejbližší vzdálenost k obydlí 475 metrů, ve všech případech však plánujeme umisťování větrných elektráren ještě mnohem dále, abychom hlukové limity splnili s co největší rezervou. Náklady na větrnou energetiku Provozovatelé větrných elektráren obdrží od roku 2005 podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu garantovanou výkupní cenu na dalších 15 let. Každý rok se výkupní cena liší, pro větrné elektrárny uvedené do provozu v roce 2007 je stanovena ve výši 2,46 Kč/kWh. Při zohlednění nákladů na provoz a údržbu elektráren je to poměrně těsně vypočítaná cena, zajišťuje však ještě provozovatelům větrných elektráren rentabilní provoz. Ochrana ptactva a zvěře Chování ptáků ale i divokých zvířat v blízkosti větrných elektráren je rozdílné: zatímco některé druhy ptáků mezitím staví svá hnízda částečně v úkrytu generátorových skříní, jiné druhy se okolí elektráren vyhýbají . Vědecky podložené studie dokládají, že takzvané „sekání ptáků“ větrnými elektrárnami nehraje žádnou roli. Jako „sekání ptáků“ se označují kolize ptáků s křídly rotorů. Z průzkumu mezi myslivci Dolního Saska vyšlo najevo, že nespatřují ve větrných elektrárnách vážné zdroje rušení domácí nízké zvěře. Novější výzkumy také ukazují, že zpočátku pozorované vypuzovací efekty byly mezitím zcela kompenzovány díky relativně rychle vzniklé adaptaci ptáků a zvěře. Pečlivým naplánováním stanoviště se dají dopady větrných elektráren na životní prostředí ptactva a zvěře obejít nebo je alespoň omezit na minimum. V oblastech ochrany přírody (zvláště chráněná krajinná území) a oblastech ochrany ptactva (zejména NATURA 2000) se navíc žádná stavba větrných elektráren neprovádí. Úspory škodlivin Jedna větrná elektrárna typu Vestas V90 s instalovaným výkonem 2,0 MWh bude během své dvacetileté životnosti vyrábět elektřinu pro cca 4000 lidí a ušetří životnímu prostředí 120 000 tun CO2. Tím ušetří přibližně 110 000 tun hnědého uhlí. Kromě toho také ušetří tuny popílku a jiných zplodin, jako jsou oxid siřičitý (příčina smogu a kyselých dešťů), prach, těžké kovy a další. Veřejné mínění Velká většina občanů České republiky hodnotí moderní větrnou energetiku mimořádně pozitivně. Z výzkumu nezávislé agentury TNS Factum z roku 2004 vyplynulo, že 73 % občanů České republiky souhlasí s výstavbou větrných elektráren a pouze 18 % občanů je proti (ostatní odpověděli, že neví). Souhrnné výsledky celkem 42  průzkumů veřejného mínění provedených ve Velké Británii mezi lety 1990 a 2002 ukázaly, že v průměru 77 % britského obyvatelstva podporuje využívání větrné energie a pouhých 9 % se na ni dívá negativně. Britská nezávislá agentura MORI provedla průzkum mezi obyvateli několika větrných farem. Průzkum zejména porovnával jejich očekávání se zkušenostmi po uvedení elektráren do provozu. Výzkumníci se proto místních lidí zeptali na totéž dvakrát: nejprve před stavbou větrných elektráren a poté po jejich spuštění. Celých 12 % obyvatel předem očekávalo problémy s hlukem. Po zahájení výroby si na něj stěžovala pouhá 2 % respondentů. Z 27 % na 12 % také klesl počet lidí, kterým vadil vliv větrných farem na krajinný ráz. Vzhled krajiny Vzhled krajiny je odnepaměti podrobován změnám vyvolaným člověkem. Vodní a větrné mlýny jsou například již po generace součástí naší kulturní krajiny. Ještě okolo roku 1900 obohacovalo 30.000 historických větrných mlýnů vzhled krajiny v severozápadním Německu. Odlesněním a těžbou hnědého uhlí v povrchových dolech byly u nás i v jiných zemích velké krajinné plochy nenapravitelně zničeny. Rozsah zásahů do vzhledu krajiny zůstává však subjektivním dojmem člověka. Zatímco jsou někteří nadšeni gigantickými rozměry těžby hnědého uhlí a jejími obrovskými bagry, pějí jiní chválu na vysokorychlostní vlaky a jiní zase na výborné silnice vedoucí krásnými krajinami. Nic naši krajinu tolik nepoznamenalo jako mobilizce a elektrifikace. Od počátku těžby hnědého uhlí jí padlo za oběť několik desítek km2 krajiny. Vedle přímé těžby patří k nezávažnějším vedlejším dopadům přesídlování celých obcí, zásahy do infrastruktury a pokles hladiny spodních vod. Doposud bylo znovu uvedeno do použitelného stavu pouze část těchto ploch. Ale není to pouze těžba uhlí, která dává celým regionům tvář. Po celém území Německa stojí rozmístěno přes 180.000 sloupů elektrického vedení. Proti tomu představuje zhruba 9.000 větrných elektráren, které jsou mnohými občany vnímány jako estetické, jenom zlomek.  Kromě toho se elektrárny nevztyčují dle libosti. Územní plánování a územní plány obcí nabízejí dostatek nástrojů, pomocí kterých lze zohlednit požadavky ochrany krajiny a přírody v dostatečné míře a za účasti občanů i dotčených nositelů projektů. Thu, 26 Nov 2009 12:31:00 System/Localtime+0100 index.php?clanek=7 Sluneční (solární) energie Solární energie patří mezi nevyčerpatelné zdroje energie. Její využití nemá žádné negativní dopady na životní prostředí. Množství využitelné energie závisí na klimatických podmínkách jednotlivých částí zemského povrchu. Lze ji dobře využívat nejen v oblastech s dlouhým slunečním svitem, ale i s vyšší nadmořskou výškou. V České republice jsou poměrně dobré podmínky pro využití energie slunečního záření, přestože množství sluneční energie v průběhu roku kolísá a největší množství sluneční energie dopadá v období, kdy spotřeba tepla je nejnižší. Ročně dopadá kolmo na 1 m2 plochy 800 - 1250kWh solární energie. Od dubna do října 75% energie a 25% energie v období od října do dubna. Celková doba slunečního svitu v našich podmínkách se pohybuje v rozmezí 1400 - 1800h/rok. V horských oblastech dosahuje doba 1 600h za rok, v nížinných oblastech jižní Moravy 2000h. Celkové záření se skládá z přímo dopadajícího a difuzního záření. Difuzní záření vzniká odrazem slunečního světla na pevných i kapalných částicích rozptýlených v atmosféře (např. na mracích, prachových částicích, atd.) a tvoří až 50% z celkového množství slunečního záření. Pro výrobu elektrické energie se nejčastěji používají křemíkové solární články. Dle typu solárních článků lze fotovoltaické sluneční panely a kolekotry rozdělit na: •  monokrystalické kolektory – skládají se z jediného krystalu •  polykrystalické kolektory – z mnoha různě orientovaných krystalů •  amorfní kolektory – základem amorfní křemíková vrstva Panely s monokrystalickými články Solární panely s monokrystalickými články jsou v naších podmínkách používané nejvíce. Krystaly křemíku jsou větší než 10 cm a vyrábí se na bázi chemického procesu - tažením roztaveného křemíku ve formě tyčí o průměru až 300 mm. Ty se poté rozřežou na tenké plátky, tzv. podložky. Účinnost těchto článků se pohybuje v rozmezí 13 až 17%. Solární panely s polykrystalickými článkyZákladem je, stejně jako u monokrystalických panelů, křemíková podložka,s tím rozdílem, že solární články se skládají z většího počtu menších polykrystalů. Účinnost polykrystalických článků se pohybuje od 12 do 14% (výjimečně až 16%). Jejich výroba je ale v porovnání s monokrystalickými panely mnohem jednodušší, tedy i levnější a rychlejší. Solární panely s amorfními články Základem amorfních slunečních panelů je napařovaná křemíková vrstva, ta je v tenké vrstvě nanesena na sklo nebo fólii. Účinnost těchto článku je poněkud nižší, pohybuje se v rozmezí 7 až 9%. Pro dosažení daného výkonu je potřeba 2,5x větší plochy, než kolik by bylo potřeba při použití mono nebo polykrystalických modulů. Celoroční výnos je ovšem o 10% vyšší! Tyto typy článků patří k dnes na trhu nejlevnějším a výhodné jsou především tam, kde investor není omezení prostorem.   Výroba solární elektřiny v Evropě Po pěti letech příprav byla letos v březnu poblíž portugalského městečka Serpa, 200 km jihovýchodně od Lisabonu, spuštěna solární elektrárna monumentálních rozměrů. Svažitý terén o zastavěné ploše 60 hektarů, což je zhruba 80 fotbalových hřišť, pokrylo více než 52 tisíc fotovoltaických panelů s celkovým instalovaným výkonem 11 MW. Z hlediska výroby elektřiny má jít o doposud největší projekt. Produkce má dosáhnout 20 gigawatthodin elektřiny ročně, což pokryje spotřebu zhruba 8 tisíc portugalských domácností a ušetří ročně více než 30 tisíc tun emisí CO2, které by vznikly při výrobě stejného množství elektřiny z uhlí.                                                     Technologické řešení tvoří sluneční křemíkové panely vybavené technologií PowerTracker, která umožňuje otáčení panelů za Sluncem, a tedy maximálně efektivní využití slunečního záření během dne. Díky tomu solární panely vyrobí až kolem 30 % (dodavatel technologie, firma PowerLight uvádí dokonce až 35 %) elektřiny navíc oproti konvenčním pevným panelům. Půda pod slunečními panely navíc neleží ladem. Panely jsou umístěny na stojanech dva metry nad zemí a pozemek slouží nadále pro pastvu ovcí. Elektrárna sluneční bezobslužná se solárním trackerem. Tracker automaticky otáčí a naklání solární panely ke slunci dle astronomické dráhy slunce, centrální řídicí systém pro více trackerů, automatická korekce polohy při silném a nárazovém větru, rychlá montáž i demontáž, vysoká spolehlivost a životnost, snadná údržba   O tom, že klíčovým faktorem pro rozvoj fotovoltaické výroby elektřiny je vládní podpora, která nutně nemusí spočívat v dotačních programech, ale například v daňových úlevách, stanovení pevných výkupních cen pro čistou energii z obnovitelných zdrojů nebo podpoře dlouhodobých a nízkoúročených úvěrů pro investory, vypovídají nejlépe kapacity instalovaných zařízení v Evropě. Přestože nejlepší sluneční podmínky pro rozvoj solární energetiky mají jižní státy jako Španělsko, Portugalsko nebo Itálie, evropským lídrem ve fotovoltaice se stalo Německo, které pro rozvoj alternativních zdrojů, včetně fotovoltaiky, vytvořilo dobré podnikatelské prostředí a nasměrovalo sem masivní podporu. Z celkové instalované kapacity fotovoltaických elektráren v zemích EU ve výši 1800 MW v roce 2005 tak připadlo na území našeho západního souseda téměř 86 %. Rostoucí kapacita solárních systémů v dalších zemích, jako například ve Španělsku, Itálii, Portugalsku, ale i Holandsku nebo Rakousku svědčí o tom, že německý příklad následují. Thu, 26 Nov 2009 12:12:00 System/Localtime+0100 index.php?clanek=6 Převažující činností naší firmy jsou rekonstrukce, opravy,  montáž a údržba vysokonapěťových sítí elektrické energie do 110 KV. Jsme smluvním partnerem ČEZ Distribuce, a. s. a generálním dodavatelem výstavby fotovoltaických elektráren ELDACO a. s. v Kamenici nad Lípou 1,35 MWp a Borku u Českých Budějovic 1,05 MWp, u kterých připravujeme realizační projektovou dokumentaci. V letošním roce jsme dokončili stavbu větrného parku v Horní Loděnice – Lipina kde jsou použity elektrárny typu VESTAS V90 2MW. Tue, 24 Nov 2009 15:34:00 System/Localtime+0100 index.php?clanek=5 Převažující činností naší firmy jsou rekonstrukce, opravy,  montáž a údržba vysokonapěťových sítí elektrické energie do 110 KV. Jsme smluvním partnerem ČEZ Distribuce, a. s. a generálním dodavatelem výstavby fotovoltaických elektráren ELDACO a. s. v Kamenici nad Lípou 1,35 MWp a Borku u Českých Budějovic 1,05 MWp, u kterých připravujeme realizační projektovou dokumentaci. V letošním roce jsme dokončili stavbu větrného parku v Horní Loděnice – Lipina kde jsou použity elektrárny typu VESTAS V90 2MW.     Vybrané reference:   Přípojka VN 22 kV a výstavba zděné trafostanice, montáž suchých traf 2x630, 1x250 Kva, DYN1, IP 00, Uk 4% Investor: KEMERICH CZECH s. r. o. Kontaktní osoba: pan Smolka tel.: 603 147 587 Realizace stavby: 2007 Spínací stanice a připojení na vedení větrné elektrárny v Lipné včetně instalace inteligentního odpojovače na vedení 22kV VN24. Připojení bylo provedeno kabelem 1 x AXEKVCEY 22Kv 240/25 do kioskové trafostanice MARBETON typ KN 3036   Výbavu kiosku tvořil: - rozvaděče VN Schneider typu SM-6 (IM500, GBC-A, DM1-D, GAM) vč. ochran RIGA-D a RUF1 - rozvaděč  NN typu RU1  jako rozváděč vl. spotřeby a skříň pro záložní napájení 48 V - skříň měření typu SM-2 v provedení pro ČEZ Distribuci, prostorová rezerva pro skříň RY1 Realizace stavby: 2008     Spínací stanice a připojení na vedení větrné elektrárny v Maletíně   Výměna úsekových odpojovačů VN 22kV - Tichá, Štramberk, Veřovice, Borovice, pro montáž odpojovačů byly použity typy UE6 Krompachy a ÚO Flc GB-S Investor: ČEZ Distribuce a. s. Realizace stavby: 2007     Kabelová přípojka VN a montáž trafostanice STMEM 3 (BEK 300/500) 2+1 MVA Investor: Mora plast Odry Kontaktní osoba: Jaromír Hlušmaňuk, tel.: 603491640 Realizace stavby: 200     Přeložka vedení VN č.46 Prostřední Bečva, výstavba TS OKA 400/160kVA a montáž závěsného kabelu VN 22 kV AXEKVCEz 3x1x70 mm2 Investor: pan Matušík, tel.: 777077080 Realizace stavby: 2007     Výstavba Kioskové trafostanice včetně posílení vedení VN, NN pro hotel Horal ve Velkých Karlovicích Investor: ČEZ Distribuce a. s. Kontaktní osoba: Miroslav Macek, tel.: 602564183 Realizace stavby: 2008     Kabelová trasa a kabelové propoje kabelem 35 kV AXEKVCEY 1x240/25 mezi elektrárnami pro větrný park Horní Loděnice – Lipina. Stavba byla realizovaná jako kabelová přípojka pro větrný park na katastru Horní Loděnice – Lipina u Šternberku. Délka přípojky byla 7 500 m a byla provedena kabelem 35 AXEKVCEY 1x240/25. Pro přenos 18MW vyrobených ve větrných elektrárnách typu VESTAS V90 byly položeny 2 souběžné trasy kabelů Investor: Větrná energie HL s. r. o. Kontaktní osoba: p. Hanus, tel.: 602856587 Realizace stavby: 2008-2009     Montáž dálkově řízených jednopólových úsekových odpojovačů na stožár VVN v Ostravě Investor: ČEZ Distribuce a. s. Kontaktní osoba: Ladislav Hlávka, tel.: 606777831 Realizace stavby: 2009     Přeložka vzdušného vedení VN 22 kV  pro D47 v Bohumíně směr hraniční přechod ČR/PL. Stavba příhradových stožárů a montáž vrchního vedení AlFe 150/25. Stavba příhradových stožárů a montáž vrchního vedení AlFe 150/25. Přeložka vzdušného vedení VN 22 kV  pro D47 v Ostravě, montáž stožáru VVN a montáž vedení AlFe 110/22 Investor: ŘSD ČR Kontaktní osoba: pan Orawczak, tel.: 603860550 Realizace stavby: 2009     Přeložka přípojky VN 22 kV a stavba nové trafostanice  pro železniční stavitelství ČD Ostrava Investor: ŘSD ČR Kontaktní osoba: pan Orawczak, tel.: 603860550 Realizace stavby: 2009     Zhotovení projektové dokumentace na stavbu „provizorní přípojka VN 22 kV a stavba DTS“ a realizace stavby Investor: Inžinierské stavby Košice Kontaktní osoba: Ing. Soboň, tel.: 739602820 Realizace stavby: 2009     Výstavba konstrukcí a montáž fotovoltaických panelů pro fotovoltaickou elektrárnu 1,3 MWp Kamenice nad Lípou, včetně propojení kabelového vedení NN, výstavby trafostanice a připojení na vedení E-ON Distribuce a. s. Realizace stavby: srpen až listopad 2009     Z výše uvedených akcí, které jsou jen částečnou ukázkou činnosti naší firmy, lze usoudit, že jsme schopni provést Vámi požadované práce v kvalitě dle příslušných norem a v požadovaném termínu. Reference o činnosti naší firmy ve spolupráci s ČEZ Distribucí a. s. může podat vedoucí Ing. Plaček Roman, tel.: 602564184  a Miroslav Macek tel.: 602564183 samostatný technik analýzy sítí. Firma je držitelem certifikátů ISO 9001:2001, 14001:2005 a OHSAS 18001:1999. Thu, 19 Nov 2009 10:21:00 System/Localtime+0100 index.php?clanek=4 http://www.fajnrukavice.cz Wed, 19 Aug 2009 14:55:00 System/Localtime+0200 index.php?clanek=3 http://www.bio-krb.cz Wed, 19 Aug 2009 14:54:00 System/Localtime+0200 index.php?clanek=2 http://www.artofproduction.eu Wed, 19 Aug 2009 14:54:00 System/Localtime+0200 index.php?clanek=1 Smluvní partner severomoravské energetiky skupiny ČEZ se sídlem v Jeseníku nad Odrou. Společnost ADEN LP s. r. o. byla založena v listopadu 2003 společníky Pavlem Žemlou a Liborem Žemlou. Založení společnosti bylo přirozeným vývojem podnikatelských aktivit společníků. Pavel Žemla již podniká od roku 2000 v oblasti Montáž a opravy vyhrazených elektrických zařízení a v Silniční motorové dopravě nákladní - vnitrostátní do 3,5 t celkové hmotnosti - mezinárodní do 3,5 t celkové hmotnosti. Libor Žemla vstoupil do společnosti s 25 lety praxe v oblasti energetiky. Původně se podnikatelská činnost provozovala na adrese bydliště pana Pavla Žemly. Vzhledem k zvyšující se poptávce po poskytovaných službách byla založena společnost ADEN LP s. r. o. a najat areál bývalého družstva Bytprům ve Frenštátě pod Radhoštěm. Díky tomuto přenesení podnikatelských aktivit do pronajatých prostor došlo k výraznému nárůstu tržeb a k rozšíření okruhu zákazníků. Jedním z významných zákazníků je ČEZ Distribuce a. s. (Severomoravská energetika a.s.) se kterým je podepsána smlouva o partnerství. Hlavní zákazníkem v oblasti dopravy je firma Forman Adamec s. r. o., která je smluvním partnerem společnosti Autopal Nový Jičín. Společnost se zaměřuje na opravy, rekonstrukce, údržbu a výstavbu nových energetických zařízení v oblasti nízkého napětí (NN) a vysokého napětí (VN). Pronajaté prostory jsou velmi vhodné pro tyto podnikatelské aktivity s ohledem na skladovací a parkovací prostory. V rámci jednání se podařilo přesvědčit vlastníka o odprodeji pronajatého areálu naší společnosti. Část areálu bude pronajat našim subdodavatelům. Wed, 19 Aug 2009 14:52:00 System/Localtime+0200